Univerzita Karlova hostila panelovou diskuzi o přímé demokracii

Vlastenecký sál Karolina přivítal v úterní podvečer 13. října účastníky panelové diskuze k tématu „Přímá demokracie – pojítko důvěry občanů v jejich stát“. Pod záštitou Univerzity Karlovy a ve spolupráci s Velvyslanectvím Švýcarské konfederace v České republice a Zastoupením Svobodného státu Bavorsko v České republice se účastníci setkání zamýšleli nad podstatou přímé demokracie, jejími klady i zápory a možnostmi jejího případného rozšíření v rámci českého ústavního systému.

Účastníky setkání přivítali ve svých úvodních projevech organizátoři panelové diskuze – rektor Univerzity Karlovy prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., a Markus-Alexander Antonietti, velvyslanec Švýcarské konfederace v ČR. Oba se zamysleli nad významem a důležitostí demokratického rozhodování a vyzdvihli potřebnost otevřených rozhovorů o sporných otázkách. „Akademická půda je místem, kde se mají názory tříbit, kde má být otevřená diskuze z různých úhlů pohledu,“ připomněl rektor univerzity.

Moderátor diskuze Erik Tabery, šéfredaktor týdeníku Respekt, následně předal slovo jednotlivým panelistům, kteří v krátkých vystoupeních představili svůj pohled na přímou demokracii, jakož i praktické zkušenosti s jejím využitím. Potřebu většího zapojení občanů do veřejných záležitostí a každodenní politiky postuloval především ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, který spatřoval v prvcích přímé demokracie vhodné doplnění demokracie zastupitelské. Střízlivější a skeptičtější pohled na zavádění přímé demokracie do ústavního pořádku ČR vyjádřila senátorka a bývalá ústavní soudkyně JUDr. Eliška Wagnerová, Ph.D. Připomněla odlišné aspekty přímé a zastupitelské demokracie, stejně jako jinou politickou kulturu v České republice a například ve Švýcarsku. „V přímé demokracii […] musíme počítat s tím, že navzdory lidové iniciativě se procesu ujmou elity, které budou formulovat otázky, a to často elity populistické. […] Velkou roli bude hrát, kdo a jak bude kapitálově silný.“

Zahraniční účastníci panelu se podělili o své zkušenosti s praktickou podobou přímé demokracie. Dánský velvyslanec Christian Hoppe či vedoucí Zastoupení Svobodného státu Bavorsko v ČR Dr. Hannes Lachmann zmapovali nejvýznamnější momenty v novodobých dějinách svých zemí, v nichž občané využili práva přímo projevit svoji vůli. S velmi podnětným příspěvkem vystoupil také člen švýcarského parlamentu a odborník na přímou demokracii Andreas Gross, který nejen vyzdvihl přínos prvků přímé demokracie pro kultivaci politické kultury ve své zemi, ale současně připomněl původní skepsi doprovázející její zavádění. Na panelovou diskuzi navázala širší rozprava, jež ukázala, že přes existující nedůvěru k možnostem uplatnění přímé demokracie v praxi zůstává inspirativním prvkem, který propůjčuje rozhodování větší legitimitu.