Kolektivizaci studuje už od prvního ročníku. Za výzkum získal student UK cenu Fragmenty paměti

Mgr. Tomáš Jirsa, mladý historik a právník, obdržel 3. března v rámci festivalu proti totalitě Mene Tekel ve studentské kategorii cenu Fragmenty paměti za svou badatelskou činnost o tématu kolektivizace. S touto dramatickou etapou československých dějin reprezentoval Univerzitu Karlovu již během studií na konferencích v ČR, věnoval jí svou bakalářskou i diplomovou práci a loni se s příspěvkem k tomuto tématu dostal na prestižní mezinárodní konferenci v belgickém Gentu.

Tomáš Jirsa cenu Fragmenty paměti obdržel na půdě Senátu ČR

Tomáš Jirsa cenu Fragmenty paměti obdržel na půdě Senátu ČR

Udělení ceny Fragmenty paměti vnímá Tomáš jako uznání své práce, která zahrnovala v souhrnu stovky hodin strávených bádáním v archivech, četbou pramenů a rozhovory s pamětníky. „Publikovat a seznamovat veřejnost s tím nejlepším z aktuálního výzkumu na konferencích považuji za důležité pro společnost zvláště u dějin, které jsou relativně nedávné, náhled na ně není zcela ustálen, a proto mohou být náchylné k falšování či zpochybňování. Také výuka dějepisu na základních a středních školách se často zastavuje u druhé světové války, a někteří příslušníci mladé generace proto nemusejí znát dějiny své země po roce 1948,“ podotkl student Filozofické a Právnické fakulty UK poté, co ocenění získal, a zároveň poděkoval donátorovi ceny Pavlu Faiereislovi a Univerzitě Karlově, která ho na nominovala. „Pro mě je ocenění obrovský impulz do budoucna, abych ve své práci pokračoval. Je to časová a samozřejmě i finanční investice, spojená s dojížděním do regionů, ale baví mě to a vidím v tom smysl.“

Prvotní podnět ke studiu tématu kolektivizace dodal Tomášovi jeho otec, který mu v roce 2007 dal přečíst kroniku jihočeské obce Němětice, z níž pocházel. „Až zpětně jsem zjistil, že obec Němětice společně s obcí Kakovice byly uváděny v dokumentech strakonické prokuratury z první poloviny 50. let jako dvě obce z okresu, v níž probíhala kolektivizace problémově. Nikoli shodou náhod se v obou obcích v druhé polovině 50. let uskutečnily exemplární politické soudní procesy s velkými sedláky a v případě Němětic i s bývalými živnostníky. Nevědomky jsem tedy narazil na příklad obce, jejíž příběh kolektivizace byl výjimečný a hodný zpracování (o soudním procesu s Marií Švejdovou z obce Kakovice psal kolektiv studentů Právnické fakulty UK pod vedením prof. Jana Kuklíka v knize Jménem republiky!, cenou Fragmenty paměti byli oceněni v loňském roce, pozn. red.),“ upozornil student.

Tomáš se začal zabývat tématem kolektivizace hned v prvním ročníku bakalářského studia historie na Filozofické fakultě UK. „Docent Michal Stehlík tehdy vedl seminář s touto tematikou. Pod jeho vedením jsem po prvním ročníku napsal text o průběhu kolektivizace v Něměticích, který téměř vydal na bakalářskou práci. Moje tempo výrazně urychlilo, když pár týdnů po výběru tématu zemřel jeden z pamětníků, který jako politický vězeň pracoval v uranových dolech. Zanechal po sobě písemné vzpomínky. Od té doby jsem věděl, že vedu souboj s časem a musím u získávání živoucích svědectví postupovat rychle. Zajímavé zjištění bylo, že pamětníci, kteří si prošli těžkými životními zkouškami, například nucenou prací či byli u pomocných technických praporů, se často dožili úctyhodného věku a tyto události je nezlomily, naopak si udrželi pozitivní náhled na život,“ podotkl Tomáš.

Při svém výzkumu Tomáš Jirsa těžil z toho, že jeho rodina v Něměticích žila. „Měl jsem výhodu, že mě pamětníci nebrali jako cizorodý, vnější prvek, ale jako někoho, kdo má v obci kořeny. Historici, kteří nejsou z regionu, jejž studují, mohou narážet na komunikační bariéru mezi sebou a pamětníkem. V mém případě se se mnou bavili jinak, otevřeněji,“ vysvětlil.

Další Tomášovou výhodou je to, že se vedle historie věnuje i právu. „V současné době se v oboru velmi akcentuje interdisciplinarita. Každému historikovi pomáhá, když může do své práce začlenit poznatky z oboru ekonomie, sociologie, psychologie nebo práva. Z právnických pozic mohu interpretovat a komentovat tehdejší zákonné i podzákonné normy či interní směrnice KSČ a zdůraznit případný rozpor mezi pravidly, kterými se měly tehdejší orgány státní správy řídit, a skutečností. Mohu poukázat na to, že nebyla dodržována základní lidská práva, jako je vlastnické právo nebo právo na účinnou soudní ochranu. Na porušení právních norem mohu konkrétně demonstrovat, že procesy s kulaky byla soudní divadla podle předem připraveného scénáře s pozvaným publikem z řad dělníků či stranických funkcionářů, kde vina a výše trestu byly stanoveny stranickými orgány,“ vysvětlil Tomáš.

Ještě v době svého bakalářského studia Tomáš vystoupil s příspěvkem na konferenci Kolektivizace v Československu, kterou v roce 2012 pořádal Ústav pro studium totalitních režimů. V roce 2014 přispěl s článkem týkajícím se veřejných soudních procesů se sedláky v okrese Strakonice do kolektivní monografie Československo v letech 1954–1962 ze stejnojmenné konference. Loni byl pak v mezinárodní konkurenci vybrán Tomášův příspěvek zabývající se proměnou společnosti a krajiny v důsledku procesu kolektivizace v Československu v období let 1949–1989 na 25. výroční konferenci World History Association v belgickém Gentu (WHA je největší světovou akademickou asociací podporující studium a výuku dějin).

I když se Tomáš v pracovním životě zaměřuje více na právo a plánuje pokračovat v doktorském studiu na katedře evropského práva Právnické fakulty UK, historii a především tématu kolektivizace se chce věnovat i nadále. Rád by proto v budoucnu spolu s dalšími mladými historiky připravil publikaci, která by zaznamenávala na příkladu konkrétních obcí to, jak v jednotlivých regionech kolektivizace v Československu probíhala.

Tomáš Jirsa v současné době navíc spolupracuje s historikem Tomášem Konečným, k vydání připravují populárně-naučnou knihu o hospodářských dějinách. O historických kuriozitách, které Tomáš Konečný sbírá a o nichž by měla být i tato už jeho třetí kniha, psalo iForum nedávno.




Posluchárna UK

Houpavé kytarové melodie, elektronika a energický projev. Na to se můžete těšit, když se vydáte na koncert indie pop kapely Known as Brooklyn. Rytmus téhle čtyřky muzikantů udává bubeník a student FHS UK Štěpán Keprta.

Pokračování


NEJappky

Cestování bezesporu patří ke studentskému životu, řada z nás vyzkouší během svého studia i mobility, jakými je Erasmus+ a skvělé příležitosti, jenž nabízí. Co když si ale chcete udělat kratší výlet? Často platí, že nejdražší položkou v rozpočtu výletu je ubytování. A právě s tím může pomoci aplikace, nebo spíš komunitní síť Couchsurfing.

Pokračování


Časopis Forum

Pro čtenáře Fora nabízíme k prolistování kompletní archiv čísel ve formátu PDF. Těšíme se na Vaše podněty pro další témata našeho časopisu.

Pokračování


Prostor na UK

Dům číslo čtyři v Hybernské ulici zel prázdnotou celých deset let. V dubnu letošního roku jej však získala do správy Filozofická fakulta UK. Její posluchači opuštěný objekt okamžitě oživili a vytvořili zde první studentský dům v České republice.

Pokračování




Velikost písma A A A

Nahoru
Tisk PDF verzeTextová verze

© 2012 Univerzita Karlova
Ochranná známka
Pokyny pro autory
Kontakty

REDAKCE
E-mail: iforum@cuni.cz
Tel.: 224 491 394
Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1


ISSN 1214-5726     Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.