Opakování distanční výuky na podzim by bylo pro nové studenty rizikem

Ani pandemie koronaviru výuku na Univerzitě Karlově zcela neochromila. Studenti a vyučující se však až na výjimky nemohli potkávat tváří v tvář, nýbrž se dívali do očí prostřednictvím displejů svých počítačů nebo mobilních zařízení. Jak se s distanční výukou vypořádali na Husitské teologické fakultě (HTF UK), jsme se v rozhovoru pro iForum ptali proděkana pro rozvoj doc. PhDr. Jiřího Pavlíka, Ph.D.

Jakým způsobem na HTF UK probíhala výuka během nařízené karantény?

Všichni vyučující dostali pokyny, aby své studenty ve stanoveném termínu informovali, jak se bude realizovat výuka jejich předmětu, a aby byli s nimi v kontaktu pomocí jakýchkoli prostředků vzdálené komunikace a reagovali obratem na jejich podněty. Bylo také nutné pro letní semestr 2020 upravit požadavky na absolvování předmětů ve studijním informačním systému – např. u předmětů vyžadujících povinnou prezenční účast byla tato podmínka zrušena a nahrazena např. zpracováním eseje.

Jaké formy komunikace na dálku jste používali?

Řada pedagogů Husitské teologické fakulty má dlouholetou zkušenost s používáním Moodle, a dokonce mají pro své předměty v tomto systému vytvořené kurzy, které běžně používají jako podporu prezenční výuky v prezenčním i kombinovaném studiu (fakulta má v Moodle vytvořené kurzy pro cca 70 předmětů). Na situaci byli proto technicky dobře připraveni a plně distanční výuka byla pro ně hlavně metodickou výzvou.

Někteří projevili velkou kreativitu a vyučovali pomocí jiných prostředků (sdílení dokumentů např. v Google Docs, videokonferenční přednášky pomocí různých platforem MS Teams, Adobe Connect, Zoom, Skype, Webex, nebo zpřístupňování přednášek na Youtube). K seznámení s některými z těchto nástrojů využívali webinářů nabízených Ústřední knihovnou UK.

Byli studenti HTF UK s formami distanční výuky spokojeni?

Fakulta nedělala mezi studenty dosud žádný průzkum spokojenosti s distanční výukou, takže odpověď vychází pouze z nahodilých rozhovorů s vyučujícími i studenty. Postoj k tomuto způsobu studia závisel pravděpodobně hodně na osobnostním typu studenta a domácím zázemí. Někdo ocenil příležitost k větší samostatnosti a možnost organizovat si svou práci individuálně, někomu chyběl přímý sociální kontakt s vyučujícím a s ostatními studenty. Někdo vnímal časové úspory dojížděním, někdo zápasil s nedostatečnými podmínkami pro soustředění v domácím prostředí. Více budeme vědět z pravidelného hodnocení výuky studenty na konci akademického roku.

Projevila se v plném nasazení distanční výuky nějaká vážná úskalí?

Hlavním rizikem distanční výuky je nedostatečné technické vybavení a infrastruktura. Univerzita je schopna zajistit potřebnou techniku a např. pokrytí signálem bezdrátové sítě v prostorách fakulty, ale vybavení a kvalitu připojení domácích pracovních stanic studentů nezná a negarantuje. Nemůže vlastně zaručit ani dostatečnou připravenost domácího pracoviště svých zaměstnanců. Distanční výuku může limitovat i omezená tzv. digital competence některých studentů i akademiků.

Potvrdilo se, že prezenční setkání není možné zcela nahradit. Individuálně studovat zadanou literaturu, poslouchat přednášky ze záznamu nebo v „přímém přenosu“, zpracovávat referáty, eseje a písemné práce šlo možná v mimořádných podmínkách ještě lépe než v normální situaci, ale osobní kontakt je těžko nahraditelný, když se má student procvičovat v diskusi. Osobní přítomnost působí jako silná motivace při ústní formulaci myšlenek a podporuje empatickou zpětnou vazbu silněji než samomluva před webovou kamerou, někdy možná s rodinnými příslušníky za zády.

Co naopak distanční výuka přinesla pozitivního?

Někteří pedagogové, možná vlastně většina, udělala první zkušenost s videokonferenční výukou a odkázaností čistě na distanční prostředky. Všichni byli nuceni se znovu a z jiného úhlu zamyslet nad metodikou výuky svého předmětu, což může změnit a vylepšit didaktické postupy také později v pravidelné prezenční výuce.

Jak probíhají zkoušky na HTF UK v současnosti?

Pro zkoušky a zápočty je na Husitské teologické fakultě možné využít prezenční i distanční formu. Státní zkoušky probíhají pouze prezenčně.

Dovedete si představit situaci, že by na podzim následovala další vlna pandemie a karanténa se pak dotkla i studentů prvního ročníku?

Pokud by se situace zákazu osobní přítomnosti studentů na výuce opakovala v zimním semestru, tak právě pro první ročník bakalářského studia by distanční výuka přinášela největší rizika. Tito studenti na samém začátku vysokoškolského studia nemají žádnou zkušenost s univerzitním prostředím, nevědí, co je čeká a co se čeká od nich, a postrádají ještě jakýsi stavovský étos, který se utváří i takovými drobnostmi, jako je každodenní procházení dveřmi s logem Univerzity Karlovy.