Seriál o přijímacím řízení - Pedagogická fakulta UK

V dalším díle seriálu vám přibližujeme Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Na fakultu, která připravuje budoucí pedagogy se podíváme opět ze dvou úhlů pohledu. Jak vypadá výběr potenciálních učitelů a co mohou od studia očekávat? Na otázky iFora odpovídá Doc. RNDr. Marie Kubínová, CSc., proděkanka UK v Praze, PedF pro studijní záležitosti.

Které části přijímacího řízení opakovaně připravují uchazečům největší problém?

- Obecně jsou to písemné části přijímací zkoušky, především z jazyků (zejména anglický jazyk) a matematiky.

- Náročné jsou také talentové zkoušky pro učitelské studijní obory v kombinaci s výtvarnou, hudební nebo tělesnou výchovou a talentové zkoušky z psychologie pro obor psychologie – speciální pedagogika. přijímací řízení je v těchto případech tříkolové.

Jaké možnosti nabízí fakulta uchazečům v případě, že u přijímacích zkoušek neuspějí.

Neúspěšní absolventi přijímacího řízení mohou studovat v jednoročním (placeném) kurzu „Základy humanitního vzdělání“, poznají prostředí fakulty, ale nemají statut vysokoškolského studia. Úspěšné absolvování kurzu může být zohledněno při následném přijímacím řízení na fakultu, ale nárok na přijetí nezakládá.

Jaké procento studentů v prvním ročníku ukončuje studium vzhledem k jeho náročnosti a v čem spočívá náročnost studia Pedagogické fakulty?

- Úbytek počtu studentů po prvním roce studia na UK v Praze, Pedagogické fakultě je dán především tím, že studenti sami odcházejí (většinou ještě dříve, než fakticky studium započali), protože byli současně přijati na jinou pro ně atraktivnější fakultu.

- Např. ve školním roce 2003/04 bylo přijato ke studiu na UK v Praze, Pedagogické fakultě v prezenčním studiu 717 studentů, ale do druhého roku studia se ve školním roce 2004/05 zapsalo 597 studentů, tj. přibližně 83 % z počtu studentů přijatých ke studiu v předchozím roce.

- Studium učitelství je velice náročné, protože se studenti musí věnovat nejen svým oborům, ale také pedagogicko-psychologickým disciplínám a konat praxe na školách.

Jaká jsou specifika studia na Pedagogické fakultě?

- Fakulta připravuje především budoucí učitele všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní a střední školy a pracovníky pro další školská a výchovná zařízení. To vyžaduje vysoké osobní zaujetí pro studium. Projevuje se to nejen ve studijních výsledcích studentů, ale také v jejich práci s dětmi a mladými lidmi mimo fakultu, ale také např. v jejich pracích (seminárních i diplomových), kde studenti využívají své teoretické poznatky při řešení problémů z učitelské praxe. Pro nás je potěšující, že mnozí studenti dosáhli se svými pracemi významných úspěchů a byli oceněni např. Cenou nadání Hlávkových, cenou rektora nebo Bolzanovou cenou.

- Modulový systém studia umožňuje studentům, aby si volili své vlastní strategie studia, ale současně klade vysoké nároky na jejich samostatnost a cílevědomost ve studiu. Nedostatky ve studiu se mohou navenek projevit až po několika letech studia vzhledem k tomu, že studentovi stačí k postupu do dalšího roku studia určitý počet splněných povinností, který je ale menší než počet povinností potřebný např. k postupu do dalšího cyklu studia.

Pohled studentů:

Mácha a pražští lingvisté

Na Pedagogické fakultě UK studuji prvním rokem, mám tedy průběh přijímacího řízení čerstvě v paměti. Nebyl to žádný med a přes relativně vysokou pravděpodobnost přijetí mnoho po studiu lačnících ostrouhalo. Mým studijním oborem je učitelství českého jazyka a literatury s francouzským jazykem a literaturou.

Téměř všechny obory na Pedf UK mají dvě části: písemnou a ústní. V písemném kole přijímací zkoušky na češtinu vás určitě nemine otázka vztahující se k osobě a dílu našeho největšího básníka, Karla Hynka Máchy. Je proto dobré se na onoho autora pečlivě připravit a určitě si přečíst Máj. Pamatuji si, že v písemné zkoušce nebyl kladen ani tak důraz na znalost všech spisovatelů a zásadních děl, ale spíš se v textech objevovaly úkoly na jazykovou tvořivost a s ní související umění stylizace. Dalším neodmyslitelným bodem písemných zkoušek na češtinu je tzv. PLK, tedy Pražský lingvistický kroužek. Jedna z otázek se například týkala jeho tří hlavních představitelů. Bohužel o Pražské jazykovědné škole se na středních školách příliš často nemluví, čerstvý absolvent by proto mohl být nepříjemně překvapen.

K ústním kolu z ČJ postupovali všichni, kteří získali v písemném testu alespoň jeden bod. Zdá se vám to podivné? Na Pedagogické fakultě se při přijímačkách všechny body sčítají dohromady, je tedy možné, že člověk, který pohoří na jednom oboru a zazáří na druhém, se nakonec i slušně umístí. Ovšem pokud se dostavíte ke komisi s jedním bodem, můžete si být jisti, že zkoušející k vám bude zjevně přísnější.

Klíčové jsou pro ústní kolo seznamy přečtené literatury. Většinou si zkoušející vybere jednoho autora z vašeho seznamu, který ho zaujal a ohledně něj vám položí otázku.

Prověřuje se také znalost lingvistických termínů, zejména v latině.

Co se týče přijímaček z francouzštiny, písemná část a vlastně i ústní, je podobná té z češtiny. Čeká vás diktát, literárně-historický test a gramatika. K ústní zkoušce můžete opět postoupit s jedním bodem. Zkouší jedna z profesorek ( na Pedf UK je výuka FJ v soušasnosti vyhrazena ženám) a mluví se střídavě česky a francouzsky.

Otázky padají kolem historie Francie, seznamu četby a významných autorů. Žádné profesorce není radno skákat do řeči! Všechny jsou na příliš sebevědomé uchazeče vysloveně alergické.

Výsledný počet bodů ze zkoušek si můžete zvednout slušným maturitním vysvědčením, mezinárodními certifikáty, různými odbornými pracemi, účastmi na olympiádách a hlavně praxí. A kdyby se vás náhodou při zkoušení zeptali, zda chcete opravdu v budoucnu učit, řekněte určitě ano. Hodně štěstí!

studentka 1. ročníku PedF UK, obor čeština - francouzština

Těžkosti a zvláštnosti

Jsem v prvním ročníku, takže mám přijímací zkoušky z loňska ještě v živé paměti. Přijímací zkouška z němčiny sestávala ze dvou částí: písemné a ústní (jak už to při přijímačkách na jazykové obory koneckonců bývá...). Písemný test komplexně testoval naši znalost jazyka, a to pochopitelně zejména gramatiky, prostřednictvím většinou dost záludných zadání. Přinejmenším v úvodním článku s výběrem odpovědi „multiple-choice“, jehož smysl jsem pochopil až po několika odstavcích.

Asi 15% testu tvořili otázky z reálií německy mluvích zemí (hlavně z kulturních dějin a zeměpisu) a z německé literatury. Test jako celek mi přišel dost těžký. Sám ho můžu porovnat jenom s přijímacím testem na FF OSU (kde v obtížnosti jasně vítězí PedF UK), ale spolužačka, která si podávala pět přihlášek na obory v kombinaci s němčinou (v Brně, Praze a Ostravě) se mi svěřila, že přijímačky „na peďák“ do Prahy byly podle ní nejtěžší.

Uchazeči, kteří dosáhli stanoveného počtu bodů, byli pozváni do druhého, ústního kola. Zde jsme měli prokázat, jak umíme jazyk použít v praxi. Všeobecné úvodní otázky však zkoušející dříve či později opustil, aby si mohl vyslechnout naše barvité líčení děje některého z přečtených titulů literatury německy mluvícího prostředí. Já jsem měl popsat děj drobné psychologizující prózy Sefana Zweiga Šachová novela.

Přijímací zkouška na češtinu měla podobný průběh. Písemný test se dal zvládnout mnohem rychleji, než umožňoval časový limit, čehož jsem se stal (k mému překvapení) sám důkazem. Test byl opět komplexní, ale kvalitní středoškolská výuka češtiny mě na něj dobře připravila. Jeho součástí byla korektura textu, různá cvičení na doplňování správných mluvnických tvarů, v jednom cvičení jsme měli také najít a upravit stylistické nedostatky. Také jsme měli sami napsat krátký text o našem vztahu k oblíbené literární figuře (vybral jsem si pleonasmus).

Na základě mých krátkých zkušeností s Pedagogickou fakultou bych řekl, že studium zde není výrazně lehčí než např. na filozofických fakultách, jen je trochu jinak zaměřeno – ne tak vědecko-teoreticky, a také je ve studijním plánu kladen důraz i na předměty pro praxi práce s lidmi, zejm. s dětmi a mladistvými – tedy na obory z psychologie a pedagogiky.

Jistou zvláštností je obor Romistika, který lze, pokud je mi známo, studovat z pedagogických fakult v ČR jen na té pražské. Většinu studentstva tvoří na pedagogických fakultách tradičně ženy. Zda je to výhoda či nevýhoda, záleží na zvážení každého uchazeče. Na PedF UK je zaveden tzv. modulový systém studia, tzn. že student musí během každého ze dvou modulů, tj. během prvních tří (první modul) a posledních dvou (druhý modul) let studia splnit určitý počet předmětů (kurzů). Jednotlivé předměty si může student zapisovat v kterémkoli semestru v rámci modulu, podle vlastního uvážení. Pro zápis některých předmětů musí ale student splnit předem dané podmínky k zápisu (prerekvizity), pokud byly nějaké pro daný kurz vypsány.

Na tuto kombinaci (čeština-němčina) se loni podle fakultních internetových stránek hlásilo 87 uchazečů, z nichž bylo přijato patnáct.

Zájemcům o studium rozhodně doporučuji podívat se na stránkách www.pedf.cuni.cz na zadání písemných testů jednotlivých oborů z loňského roku.

student 1. ročníku PedF UK, obor čeština - němčina

- bližší informace o přijímacím řízení na Pedagogickou fakultu naleznete na stránkách www.pedf.cuni.cz

- připravuje (sach)