2. dubna 2006

Experti OECD zkoumali stav českého vysokého školství

Před několika dny dokončila v České republice svou misi skupina expertů OECD. Pětičlenný tým zkoumal v rámci projektu Thematic Review of Tertiary Education stav českého vysokého školství. Během svého pobytu navštívili znalci řadu vysokých a vyšších odborných škol včetně Univerzity Karlovy.

Kromě reprezentantů univerzit hovořili vysokoškolští experti s řadou studentů a zástupců Rady vysokých škol a České konference rektorů, ale také pracovníky několika ministerstev, akteditačních komisí, Akademie věd ČR a dalších organizací. V rámci návštěvy Univerzity Karlovy vedle 1. lékařské fakulty diskutovali i s představiteli Fakulty sociálních věd. „Popsali jsme jim organizaci fakulty, akreditace, studentskou i pedagogickou mobilitu, uplatnění studentů, vědeckou činnost pedagogů, doktorandů a magistrů, rozsahy našich grantů a VZ a další,“ popsal iForu setkání s odborníky OECD děkan FSV UK doc. Jan Ámos Víšek.

Zástupci Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj zkoumají v projektu Thematic Reviw of Tertiary Education celkem dvaadvacet zemí. Každá z nich vypracovala pro OECD podkladovou zprávu, na jejímž základě expertní tým při několikadenní návštěvě účastnícího se státu pracuje. Finálním obrazem dvouleté práce by se měla stát rozsáhlá hodnotící studie, která bude jednotlivé státy porovnávat a pokusí se navrhnout priority pro další rozvoj vysokého školství a metody, jak systém prakticky zlepšovat. Doporučení by se měla týkat jak národní, tak mezinárodní úrovně.

Posouzení vysokého školství v rámci projektu OECD proběhlo v tehdejší ČSFR již v roce 1992, tehdy bez záměru rozsáhlé mezinárodní komparace, která je základní složkou současného projektu. Od té doby došlo k řadě důležitých změn v českém i světovém vysokém školství. OECD chce v současném projektu zmapovat dopady růstu vysokoškolského vzdělávání v kontextu globalizace ekonomik a trhů práce.

V širokém pojetí se projekt Thematic Review of Tertiary Educationsoustředí především na tyto hlavní problémy:

* jaké jsou ekonomické a sociální cíle terciárního vzdělávání;

* jak mohou jednotlivé země zajistit ekonomicky udržitelný systém terciárního vzdělávání s vhodnou strukturou, s efektivně propojenými součástmi a s příslušnými mechanismy pro zajištění jeho kvality;

* jak mohou jednotlivé země mobilizovat příslušné zdroje pro systém terciárního vzdělávání;

* jaké mechanismy a jaká politika na národní úrovni mohou zajistit efektivní řízení systému jako celku.

„Domnívám se, že výsledky studie budou zajímavé jak z hlediska srovnání s daty roky 1992 tak i srovnání vysokého školství u nás a v zemích OECD. Věřím, že řada podnětů z návštěvy expertů a případně ze zahraničí bude sloužit pro rozvoj vysokého školství u nás,“ říká děkan 1. lékařské fakulty prof. Tomáš Zima.

(sach)