22. dubna 2008

"V postgraduálním studiu by se doktorand měl zaměřit právě na to, co ho baví, bez srdce to totiž nejde!"

Přinášíme Vám rozhovor s Lukášem Noskem, studentem doktorského studia na katedře fundamentální a dogmatické teologie KTF UK, se specializací dogmatická teologie.


Mohl bys říci, proč jsi začal studovat na KTF UK?


Před začátkem studií jsem tři roky pracoval a pořád jsem sledoval nabídku studijních programů na vysokých školách a mimo jiné jsem narazil na studium na KTF UK. Tuto školu jsem si vybral, protože jsem cítil, že zde mohu obohatit svůj duchovní život. Proto jsem se přihlásil.


Vzpomeneš si, kdy v průběhu studia se vlastně začala rýsovat myšlenka na doktorát?


Osobně jsem na začátku vůbec nepomýšlel na nějaké další studium, všechny možnosti jsem si nechával otevřené, ať už jde o cestu kněžství, řeholního života, nebo laického života. Ve druhém ročníku jsem začal pracoval na diplomové práci z oblasti církevních dějin, která se nakonec neuskutečnila vlivem jistých logistických problémů. Hledal jsem tedy poněkud jiné téma. A dogmatika mne oslovila v srdci. Proto jsem přešel na dogmatickou teologii, která mě začala silně bavit a zde někde zřejmě nastal onen zlom, zda skončit, nebo pokračovat ve studiu i dál. V období čtvrtého a pátého ročníku, v době kdy jsem pracoval na své diplomové práci již z dogmatiky, se začala postupně rýsovat myšlenka i na postgraduální studium. Jelikož mě práce na diplomce těšila i bavila avšak i poněkud „ničila“, čekal jsem na to, jaký ohlas bude mít u vedoucího mé práce prof. C. V. Pospíšila. Tak jsem chtěl poznat, zda bych mohl pomýšlet i na případnou další vědeckou činnost v oblasti teologie. Z jeho strany nebyl výrazný problém a tedy jsem do toho šel.


Přihlásit se na doktorské studium vyžaduje určitou přípravu. Co bys poradil těm, kteří by také chtěli postgraduálně studovat?


Na to, abych radil mám málo zkušeností, ale mohu zde prezentovat své osobní zkušenosti. Jak jsem již řekl, mé rozhodnutí o PG studiu padlo někdy na začátku letního semestru pátého ročníku, takže v tom období jsem začal shánět dostupné materiály a kontaktoval jsem příslušná oddělení. Kromě vyplnění přihlášek a uhrazení poplatků bylo asi nejdůležitější správně si zvolit projekt, který se odevzdává společně s přihláškou. Není proto důležité jen zjistit jaké formality člověk musí podstoupit, ale hlavně si ujasnit, co chci studovat a domluvit se s příslušnými vyučujícími v oboru, co by bylo vhodné si zvolit jako téma projektu, respektive disertační práce, protože právě on rozhoduje o přijetí či nepřijetí.


Jaké je tedy téma tvé disertační práce? Mohl bys nám ho trochu přiblížit? Jak se toto téma zrodilo? Je to pokračování tvé diplomky?


Nyní se zaměřím konkrétně na disertační práci, opomenu tak metodologii dogmatické teologie jako takové. Je nutné předeslat, že diplomovou práci jsem psal jako analýzu christologie Vojtěcha Šandy, tedy téma z dějin české teologie. Česká teologie je mi blízká, vyrostl jsem z ní, na víru jsem se obrátil v dospělosti a toto mé obracení vyšlo z tohoto prostředí. První texty, které jsem četl byly od Mádra, Zvěřiny, Vrány, Urbana a proto jsem možná chtěl splatit jakési „díky“ české teologii. To byla však diplomová práce. Když jsem se začal zaobírat myšlenkami na doktorát, chtěl jsem pokračovat v české teologii, protože je, až na několik úctyhodných vyjímek málo zmapovaná. Několik studií sice máme (Novotný, Vaňáč, Ventura,..), ale stále je zde široké pole pro bádání. Z počátku byly návrhy konzultovány z pedagogy na KTF UK spíš mlhavé. Až v jednom z rozhovorů s Vojtěchem Novotným vyvstal návrh, že zde existuje nezpracovaná a neutříděná písemná pozůstalost Antonína Salajky, profesora zdejší fakulty z období od 40.-70. let. Tedy téma bylo na světě a papírové podklady pro projekt hotové asi za hodinu. Tak jsem se dostal k tématu disertační práce.


Co je náplní tvé práce jako doktoranda v současné době, kromě toho, že pracuješ na Antonínovi Salajkovi? Například už nějaká pedagogická činnost na KTF?


Nejprve musím upozornit, že jsem interní doktorand a v první ročníku, tedy nějaká výuka nepřipadá v úvahu. K tomu se možná dostanu až za dva tři roky, ne-li až po doktorátu, ne-li pokud vůbec někdy! Náplň práce podle individuálního studijního plánu je stanovena do tří oblastí: první je studijní - tzn. studovat hlouběji mou vlastní specializaci totiž dogmatiku, pak také v souvislosti se samotnou disertační prací reálie k tomu nutné (dějin české církve 20. stol., dějiny teologické fakulty, dějiny české dogmatické teologie..), ale i navštěvuji několik seminářů, které mám předepsané. Druhou oblastí je příprava na samotnou disertaci. Zde je úkol jasný - zpracovat pozůstalost Antonína Salajky (ta už je v tuto chvíli hotova a je archivu CDČT - Centrum dějin české teologie při KTF UK), sepsat jeho vědecký životopis a pokud možno zpracovat i jeho úplnou bibliografii, což jsou vlastně základní stavební prvky disertace. Třetí oblastí je tzv. vedlejší vědecká činnost. Tou je v současné době úkol utřídit věci ze spisovny KTF, které jsou prozatím uloženy u nás v archivu, ale které by se měly postupně (co nejrychleji) přesunout do archivu UK.


Jaký rozdíl bys viděl v tom, když člověk studuje pregraduálně a postgraduálně? Změnil se nějak výrazně tvůj život???:)


Základní studiu (pregraduální) zahrnuje velmi mnoho nutných položek, které se musí splnit. Pokud se pak student chce zaměřit na jednu jeho část, tak ho ty ostatní téměř „odtrhují“ od oblíbeného studia. V postgraduálním studiu se doktorand zaměří právě na to, co ho baví a co chce rozvíjet, což je samozřejmě lepší. Z dalšího hlediska pak už nejde jen o biflování nutných položek, ale o rozvíjení a prohlubování (pokud možno) toho oblíbeného.


Plánuješ v rámci doktorátu vycestovat? Pokud ano, kam?


Obecné požadavky, které jsou kladeny na doktorandy neznám. Já osobně jsem se domluvil se svým školitelem Vojtěchem Novotným, že by bylo vhodné na jeden semestr odjet do Říma na Pontificio Istituto Orientale (Papežský východní ústav), který se zabývá východní teologií. Studium na tomto ústavu úzce souvisí s mojí disertační prací, protože Antonín Salajka zde studoval právě východní teologii (byl prvním českým katolickým knězem, který získal doktorát východních církevních věd v r. 1930) Všechno je, ale zatím v jednání a záleží na dohodě mezi fakultami.


Jak vidíš své další působení na akademické půdě?


Osobně nemám na nic zálusk, vše nechávám otevřené, ale asi bych nejraději směřoval k nějaké formě učitelství, což je celkem logické. V současné době vedu skupinu dospělých v žižkovské farnosti, kde probíráme Katechismus katolické církve, což mě docela baví. K tomu učím děti náboženství v mé milované semilské farnosti. Avšak moje odborná současná specializace dogmatická teologie a dějiny české teologie zatím nepřináší příliš velké uplatnění při výuce na teologických fakultách. Na naše teologické instituty by měli mít pochopitelně přednost lidé se zkušenostmi ze studií v zahraničí (převážně Řím). Můj český pohled je příliš úzký oproti komplexnějším požadavkům. Jako alternativa se tak nabízí výuka na SŠ a protože nejsem příliš náročný, tak jakéhokoliv typu (církevní, státní) i víceméně jakéhokoliv předmětu (náboženství, křesťanství, ZSV...).


Děkuji za rozhovor.


Rádo se stalo.






Velikost písma A A A

Nahoru
Tisk PDF verzeTextová verze

© 2012 Univerzita Karlova
Ochranná známka
Pokyny pro autory
Kontakty

REDAKCE
E-mail: iforum@cuni.cz
Tel.: 224 491 394
Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1


ISSN 1214-5726     Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.