11. prosince 2008
Novoroční přání MUDr. Daniela Leška
Mimořádnou cenu rektora UK za sportovní úspěchy, společenskou angažovanost a za osobní vlastnosti obdržel v listopadu letošního roku MUDr. Daniel Leško, absolvent Lékařské fakulty v Hradci Králové. Požádali jsme ho, aby čtenářům i-Fora přiblížil svou činnost na fakultě a úspěchy ve vrcholovém sportu.
Pane Leško, pan rektor ocenil vaši slušnost, zodpovědnost, píli, společenskou angažovanost a sportovní úspěchy. Povíte nám víc o své společenské angažovanosti?
Kromě sportu a studia, jsem zastával funkci koordinátora zahraničních, klinických a výzkumných stáží od IFMSA CZ pro naši fakultu. Ročně jsme vysílali okolo čtyřiceti studentu do zahraničí a stejný počet byl přivítán i v branách naší nemocnice. Studenti se podívali do celého světa např. do Anglie, Švédska, Kanady, Brazílie, Indonésie , Kataru, Japonska či Ghany, tedy opravdu po celém světě. Umožnili jsme jim poznat medicínské vědění v těchto státech, zapojovali se do projektů a poznání cizích zemí. Každý student by měl během studia alespoň jednou vycestovat na stáž.
Byla to pro mě skvělá zkušenost, stáže zahraničních studentů obnáší permanentní komunikaci se všemi přednosty klinik, nevyjímaje pana děkana, organizace ubytování, stravování, social programu, managementu příletu a odletu to vše děláte ve volném čase s ideou, že nabízíte možnost poznat nepoznané. Jeďte za poznáním!
Okomentujete zmíněné sportovní úspěchy?
Každý se mě ptal, jak to, že denně pořád trénuješ Judo při studiu medicíny? Odpověď byla vždy snadná. Dnes se věnuji tomuto sportu již 17 let, medicínu vystudujete za šest… Snažil jsem se vydržet trénovat v prvním ročníku a pak už to bylo snadné. Každodenní trénink byl odreagováním od školy a úspěchy to jen umocnily. Stal jsem se Mistrem ČR v mužích ve váhové kategorii +100Kg, Mistrem ČR v mužích bez rozdílu vah v jiném roce, podíval jsem se do Japonska, kde jsem trénoval v nejstarších školách Judo na světě. Tento rok jsem úspěšně zakončil studium medicíny. Stále se aktivně věnuji sportu, ale jako gynekolog-porodník si musím dávat pozor na ruce, takže se už závodně neperu.
Jak stíháte vrcholový sport a studium? Zbývá vám čas na jiné koníčky?
Když vrcholově sportujete, vaším největším koníčkem je spánek, ten si dopřávám doposud. Jezdím na kole, plavu, propadl jsem squashi. S mými 118 kily občas řeším prasklý ráfek u kola nebo zlomenou raketu. Rád si občas koupím knihu, kterou nepřečtu, na to už nemám opravdu čas, přečtu si aspoň recenzi na ni. Vždycky mě bavila technika, rád čtu noviny, to je relax. Jak vidíte na koníčky se vždycky čas najde.
Jak vidíte svoji budoucnost – spíš lékař nebo vědec?
Lékař nebo vědec? Na stážích jsem vyzkoušel obojí,vše má své. Pro mě je nejlepší být lékařem a aplikovat vědu. Nyní pracuji jako lékař a maximálně mně to vyhovuje.
Jaký vánoční dárek vám dosud udělal největší radost?
Největší vánoční dárek jsme si nadělili s mou budoucí ženou tento rok. Narodila se nám krásná, milovaná dcera Barborka a podle apetitu to vypadá, že bude po tatínkovi.
Měl byste nějaké přání do nového roku pro Univerzitu Karlovu?
Univerzita Karlova je v mých očích věčná, opravdu si vážím toho, že jsem mohl na Univerzitě Karlově studovat. Chci popřát všem posluchačům mnoho úspěchů a splněných cílů v novém roce, protože studenti jsou Univerzita Karlova.