České olympijské hnutí slaví 110 let

Ve Velké aule Karolina se dnes uskutečnilo slavnostní zasedání Českého olympijského výboru ke 110. výročí založení Českého olympijského hnutí. Slavnostní shromáždění na půdě Univerzity Karlovy přivítal její rektor prof. Václav Hampl.

V České republice má olympijské hnutí více než stoletou tradici. Češi stáli u zrodu novodobých olympijských her v roce 1894, kdy byl Jiří Guth jmenován jedním z 12 prvních členů Mezinárodního olympijského výboru. Český olympijský výbor byl založen v květnu 1899 jako jeden z nejstarších národních olympijských výborů na světě a už od března 1900 působil jako stálý s úkolem organizovat a reprezentovat český sport. V období 1918 až 1992 zastupoval sportovce Československa, po jeho rozdělení na Českou a Slovenskou republiku se vrátil k původnímu názvu a poslání.

České olympijské hnutí v datech:

1891               Jiří Guth se v Paříži seznámil s Pierrem de Coubertinem.

1894               Profesor gymnázia Jiří Guth se stal jedním z 12 členů prvního Mezinárodního olympijského výboru.

1896               Guth se zúčastnil prvního zasedání MOV během prvních olympijských her v Aténách; po návratu se s nezdarem pokoušel ustavit Český olympijský výbor.

1897               Vznikla Česká atletická amatérská unie jako ústředí českého sportu, Guth zvolen jejím předsedou.

1899               18. května založen Český výbor pro hry olympijské v Paříži, v jeho čele stanuli Jiří Guth se svými blízkými spolupracovníky Josefem Rösslerem-Ořovským a Václavem Rudlem.

1900               V březnu se ČOV jako první na světě změnil z dočasného výboru ve stálý.

1900               Na II. olympijských hrách v Paříži poprvé startovali čeští sportovci pod označením Boh?me; František Janda-Suk získal druhé místo v hodu diskem a tenistka Hedwiga Rosenbaumová byla dvakrát třetí.

1904               Na III. olympijské hry do Saint Louis v USA odjel pouze Jiří Guth.

1908               Čeští sportovci opět soutěžili na IV. olympijských hrách v Londýně.

1912               Na V. olympijských hrách ve Stockholmu startovali Češi opět samostatně – pod označením Autriche-Tch?ques – navzdory tlaku vídeňské vlády.

1914               Na olympijském kongresu v Paříži byla přijata zásada „jeden stát – jeden národní olympijský výbor“; Češi, kteří neměli svůj samostatný stát, byli z olympijského hnutí vyloučeni.

1916               ČOV se pod nátlakem vládních úřadů „dobrovolně“ rozpustil.

1918               28. října bylo vyhlášeno samostatné Československo.

1919               13. června se konstituoval Československý olympijský výbor jako představitel sportovců všech národností v Československu.

1924               Na VIII. olympijských hrách v Paříži vybojoval pro Československo první zlatou medaili gymnasta Bedřich Šupčík ve šplhu na laně.

1925               V Praze se konalo 24. zasedání MOV, na němž odstoupil z funkce předsedy Pierre de Coubertin a bylo rozhodnuto pořádat zimní jské hry.

1925               VIII. olympijský kongres v Praze položil důraz na myšlenku výchovy sportem a uplatňování rytířského ducha a fair play.

1928               Už na II. zimních olympijských hrách ve Svatém Mořici stanul na bronzovém třetím místě československý skokan na lyžích Rudolf Burkert.

1935               Byla zavedena Cena Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského jako nejvyšší ocenění za sportovní výkon a za zásluhy o rozvoj československého sportu; byla udělována až do roku 1948 a obnovena v roce 1994.

1936               První štafeta s olympijským ohněm běžela i přes území Československa.

1939               Z ČSOV se vydělili Slováci, kteří v červnu ustavili svůj Národní olympijský výbor Slovenska.

1943               V dubnu se Národní olympijský výbor Čech a Moravy v obavách před nacistickou perzekucí opět „dobrovolně“ rozešel.

1945               15. května obnovil Československý olympijský výbor svou činnost, až do léta 1947 však vedle něho paralelně existoval i Slovenský olympijský výbor.

1951               V prosinci ČSOV zanikl jako samostatný spolek a nadále existoval pouze jako zvláštní komise bez právní subjektivity v rámci jednotné tělovýchovné organizace.

1952               Atlet Emil Zátopek získal na XV. olympijských hrách v Helsinkách tři zlaté medaile v bězích na 5 000 m, 10 000 m a maratónu.

1968               ČSOV začal připravovat kandidaturu Prahy na pořádání XXII. olympijských her v roce 1980.

1968               Na X. zimních olympijských hrách v Grenoblu vyhrál Jiří Raška závod ve skoku na středním můstku a pro Československo získal první zimní zlatou medaili.

1968               Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy oslnila svět na XIX. olympijských hrách v Mexiku gymnastka Věra Čáslavská, která vybojovala čtyři zlaté medaile; navázala na své výkony z předcházejících her v Tokiu a se sedmi vítězstvími se stala nejúspěšnějším českým sportovcem na olympijských hrách.

1975               Ustaven Klub československých olympioniků.

1977               V Praze se konalo 79. zasedání MOV.

1977               Ustaven Československý klub fair play.

1984               Československo spolu s ostatními státy sovětského bloku bojkotovalo XXIII. olympijské hry v Los Angeles.

1987               Zahájena činnost Československé olympijské akademie.

1989               Listopadová revoluce.

1990               25. dubna ustaven Československý olympijský výbor jako samostatná organizace v čele s Věrou Čáslavskou.

1992               V prosinci vznikl v souvislosti s rozdělením československého státu samostatný Slovenský olympijský výbor a obnovil se Český olympijský výbor.

1993               ČOV uznán Mezinárodním olympijským výborem.

1998               Hokejisté České republiky vyhráli turnaj na XVIII. zimních olympijských hrách v Naganu, kterého se poprvé zúčastnili nejlepší hokejisté světa; v anketě sportovních příznivců byla jejich zlatá medaile označena za českou „Medaili století“.

2000               Na XXVII. olympijských hrách v Sydney obhájil oštěpař Jan Železný už potřetí olympijské vítězství a zařadil se k legendám českého sportu.

2003               V Praze se konalo 115. zasedání MOV, které rozhodlo o Vancouveru jako pořadateli XXI. zimních olympijských her v roce 2010; Praha při této příležitosti oznámila svůj zájem kandidovat v nedaleké budoucnosti na pořadatelství olympijských her.

2008               Podána přihláška uchazeče o pořadatelství XXXI. olympijských her 2016, která však neprošla do dalšího kola.

Předsedové ČOV a ČSOV:

1899-1929 Jiří Stanislav Guth-Jarkovský

1929-1951 Josef Gruss

1951-1955   Vilém Mucha

1956-1958 Václav Pleskot

1958-1967 František Vodsloň

1967-1970 Emanuel Bosák

1970-1972 Richard Nejezchleb

1972-1988 Antonín Himl

1988-1989 Jindřich Poledník

1990-1996 Věra Čáslavská

od roku 1996   Milan Jirásek

Čeští a českoslovenští členové MOV:

1894-1943       Jiří Stanislav Guth-Jarkovský

1946-1965       Josef Gruss

1965-1981       František Kroutil

1981-1993       Vladimír Černušák

1995-2001       Věra Čáslavská

1999-2001       Jan Železný

od roku 2004   Jan Železný

Ocenění pří příležitosti 110 let Českého olympijského výboru:

Medaile Pierre de Coubertina:

Emanuel Bosák

Olympijský řád:

Milan Jirásek

Cena Oty Pavla:

Jaroslav Šálek

Medaile Tibi Gratis:

Sportovci:

Dana Zátopková

Věra Čáslavská

Jiří Raška

Vítězslav Mácha

Jan Železný

Martin Doktor

Štěpánka Hilgertová

Roman Šebrle

Kateřina Neumannová

Kateřina Kůrková-Emmons

Olympijský fotbalový tým

Olympijský tým ledního hokeje

Funkcionáři:

Václav Hubička

Naďa Knorre

Václav Pleskot

Karol Špaček

Karel Wendl

Jiří Zedníček

Složky ČOV:

Pavel Belšan

Vladimír Drbohlav

Ladislav Falta

Pavel Hladík

Květa Jeriová-Pecková

Jan Klapáč

Jan Kůrka

Karel Malina

Lumír Propper

Osobnosti sportu:

Jaroslav Cihlář

Karel Gut

Světlana Hudečková

Vladimír Prorok

Partneři:

Český rozhlas

Česká televize

Plzeňský Prazdroj, a. s.

Škoda Auto, a. s.

Aktuality z olympijského hnutí se dočtete na stránkách ČOV

Olympijské listy