Jaký je současný český venkov? Odpoví výstava Venkovy a venkované

Výstava, jejímž autorem je RNDr. Radim Perlín z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK, sleduje společenské a ekonomické změny na českém venkově a ve venkovské krajině. Cílem výstavy je upozornit jednak na rozdílné vymezení venkova v Česku a dále na změnu funkce venkova, dotýkající se (nejen) tamních obyvatel.

Vernisáž výstavy proběhla 15. 9. 2009 v předsálí Geografické knihovny v budově PřF UK a my jsme při té příležitosti RNDr. Radima Perlína trochu vyzpovídali.

Na zdar výstavy si při vernisáži symbolicky připili děkan Přírodovědecké fakulty UK prof. RNDr. Bohuslav Gaš, CSc., (vlevo) a autor výstavy RNDr. Radim Perlín

Sledování vývoje venkovského osídlení se věnujete dlouhodobě. V rámci jakého projektu vznikla výstava Venkovy a venkované?

Na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje se zabývám problematikou venkova už 20 let. Podílím se na celé řadě projektů, spolupracuji s ministerstvy, starosty či různými asociacemi. Tato výstava vychází z pětiletého projektu, nyní jsme v jeho polovině. Výzkumný projekt financuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

Jaká část projektu je již zpracována a jak bude výzkum dále pokračovat?

Projekt má tři hlavní části. V první části jsme analyzovali na základě tvrdých, tedy statistických dat český venkov. Výstupem je typologie, kterou najdou návštěvníci výstavy na jednom z prvních posterů. Druhá část se zaměřila na sledování měkkých faktorů rozvoje venkova. V rámci ní jsme provedli nákladné dotazníkové šetření u 1 150 starostů vybraných tak, aby pokrývali jednotlivé typy venkova a velikostní skupiny. Vyhodnocení stále ještě probíhá, některé výstupy jsou už k dispozici i na výstavě. Cílem je podpořit, nebo naopak vyvrátit typologii získanou z tvrdých dat. Třetí část projektu, která proběhne v následujícím roce, je zaměřena na konkrétní případové studie pro konkrétní vybrané mikroregiony, abychom získané teze potvrdili i ve zcela lokálním šetření mezi obyvateli vybraných oblastí.

Kdo všechno se na projektu podílí – zapojili se nějakým způsobem i studenti katedry?

Na projektu se podílí výzkumný tým tvořený členy katedry, studenty doktorského studia a několika studenty magisterského studia. Výsledky celého výzkumného projektu ale budou sloužit i k inovaci přednášek pro studenty.

K venkovu již tradičně patří přivítání hostů chlebem a solí a lidová hudba

Změnil se venkov za posledních několik let?

Je naprostý rozdíl mezi venkovem v Čechách a na Moravě. Moravský venkov je mnohem stabilnější a homogennější, ale s horšími předpoklady pro rozvoj. Když hovoříme o českém venkově, tak ho musíme rozdělit do minimálně dvou, ale spíše tří kategorií. U jednoho typu se skoro ostýchám mluvit o venkovu. To je to suburbální pásmo kolem velkých měst, které se neustále rozrůstá a kam zasahují obyvatelé žijící městským způsobem života. Druhá zóna je zóna areálů nebo také starých průmyslových oblastí, jako je Lounsku a severní Čechy, kde existují dílčí změny, které zhoršují kvalitu života na venkově. Třetí typ venkova je periferní pásmo. Lokality, které nazýváme vnitřní periferie, najdeme na hranici Středočeského kraje a jiných krajů. Táhnou se od Rakovnicka, přes Plzeň-sever, Písek, Tábor až na Českomoravskou vrchovinu. Jsou to místa s velmi hustou sítí malých sídel, v nichž jsou velmi špatné podmínky pro další rozvor.

Jak mohou být vaše výzkumy dále využitelné v praxi?

Pevně doufáme, že výsledky budou využity ministerstvy pro místní rozvoj a zemědělství. Díky takovýmto projektům může být cíleněji směřována podpora pro rozvoj venkova. Zatím existuje jeden typ podpory pro celou republiku, takže se někdy podporuje to, co není zase tak potřeba.

Výstava je přístupná v pracovních dnech od 9.00 do 17.00 v předsálí Geografické knihovny v budově PřF UK v Praze 2, Albertov 6. Vstup na výstavu je volný. Výstava potrvá do 30. 10. 2009.

(Lucie Kettnerová)