Marcela Uhlíková • foto: René Volfík • 28. září 2018

Studium medicíny: fámy a realita

Že je medicína časově náročná, o tom nemůže být pochyb. Její úspěšní studenti a absolventi se shodují minimálně v jednom – je třeba studovat pravidelně a poměrně intenzivně. Máte-li odhodlání, máte velkou šanci na úspěšné dokončení studia.

„Musíte postupně stavět pyramidu vědomostí během celého roku,“ ví dnes velice dobře Jan Bartoška, student šestého ročníku 1. lékařské fakulty UK. Jeho osobní rada pro úspěšnou cestu studiem zní: „Udělejte si časový plán na celý semestr.“ Redakce iFora úspěšnému medikovi, který zastává na fakultě roli studentského tutora (tím je student vyššího ročníku, který má na starost jeden kruh; studentům pomáhá s počátečními kroky na fakultě; může poradit s ubytováním na kolejích, výběrem učebnic, předat svoje zkušenosti se studiem, zkouškami či vyučujícími), předložila některé „zaručené“ fámy. Jaká jsou jeho doporučení a zkušenosti, zjistíte níže.

Měli byste vědět, že se o studiu lékařství tvrdí třeba toto:

Nejlépe je studovat ve dne v noci: záleží na každém jedinci. Někomu vyhovuje biflování v noci, druhý je spíše „denním“ studentem. Obecně platí – učte se pravidelně. A stanovte si hodinu, kdy začnete a skončíte. Žádné výmluvy se nepřipouštějí.

„Anču“ je možné zvládnout za 14 dnů: na zkoušku z anatomie je třeba učit se a opakovat několik měsíců a během nich až dvanáct hodin denně. Přičemž největším strašákem všech mediků je „mozek“, tedy studium centrální a periferní nervové soustavy. Samotná zkouška z anatomie má např. na 1. LF tři části: test, pitevnu a ústní část.

Když studujete, na nic ostatního vám čas nezbývá: minimálně jednou, lépe pak dvakrát týdně je třeba intenzivně sportovat. Pokud nebude mít vaše tělo možnost „vybití“, projeví se to na vaší psychice. Hrozí kolaps, a to v nejméně vhodnou dobu. Nebo choďte alespoň do kina, jinak se ze studia zblázníte.

Na medicíně je tělocvik povinný: ano, tělocvik probíhá každý týden v tříhodinových blocích. V prváku studenti absolvují „kolečko“, kdy zkusí většinu sportů, a to včetně plavání, kde musí 100 metrů uplavat ve stanoveném časovém limitu. Ve druháku už budete provozovat jen ten sport, který si vyberete.

Medik je věčně bez peněz: po třetím ročníku zvládnete při studiu i brigádu.

Medicínu zvládnete, pokud jste studijní typ: ano, a musíte počítat s tím, že studiu obětujete tisíce hodin svého života.

Přednášky jsou povinné: ne. Povinná jsou cvičení a některé semináře. To platí pro první tři ročníky. Především přednášky z anatomie jsou během celého semestru středem zájmu, účast na nich příliš neklesá.

Na pitvu jen s jedním promile alkoholu v krvi: určitě ne. Průběh pitvy ostřížím zrakem hlídá vyučující. Nemůžete si dovolit něco „přeříznout“. Po čtrnáctidenním pitvání přichází tzv. popitevní zkouška. Pak je návštěva hospody a nějaké to promile v krvi nepsaným pravidlem. Po zimním „popiteváku“ je na 1. LF oficiální párty 6+1, kde tradičně probíhá křest prváků a rozloučení se studenty šestého ročníku.

Pitva je oživením studia: dá se říci, že ano, protože se přesunete blíže k reálu; uvidíte, co jste si načetli v knihách. Na rozdíl od histologie, ve které třeba rok „mikroskopujete“. Horší je, že pitvy často končí v podvečer, kdy pak už nemáte po celodenním zápřahu sílu na učení.

Nejtěžší je se na medicínu vůbec dostat: spíše ano. U přijatých lidí je značná pravděpodobnost úspěchu dána tím, že když na medicínu jdou, jsou rozhodnuti ji skutečně dodělat. Medicínu většinou opouštějí studenti bez vyčerpání všech pokusů na zkoušku. Odejdou buď v průběhu obou semestrů, nebo až během zkouškového.

Studovat medicínu bez stimulantů? Nemožné: většina mediků je závislá na kávě. Mnohé fakulty mají dokonce zvýhodněnou cenu kávy ve vybraných kavárnách.

Medici „frčí“ na zvýrazňovačích a pastelkách: ano. Pořiďte si barevné fixy, budete je při studiu během četby skript a vědeckých knih stoprocentně potřebovat. Prvním a druhým ročníkem se navíc musíte doslova prokreslit. Mezi pastelkami ve spotřebě vítězí růžová. Na nákupu nešetřete, připlaťte si za kvalitu.

Filmová sága Dušana Kleina o básnících vystihuje život medika: ano, většina jej vystihuje naprosto věrně. Jen s těmi stimulanty a inhalací kyslíku to krapet přehání.

Šestý ročník je plný státnic: ano. Vedle oborů ryze lékařských, jako je třeba chirurgie, pediatrie, gynekologie, mají medici státnice i z lékařského práva.

Medici neodevzdávají diplomové práce: ano. V rámci prvních ročníků jsou po nich žádány různé prezentace k vybranému tématu hlavního předmětu, které předkládají svým kolegům z kruhu. Medici rovněž odevzdávají seminární práce, např. v rámci mikrobiologie, patofyziologie a hygieny.

„Studium medicíny je spojeno s odhodláním. Musíte vstřebat tolik informací, že to vlastně ani zkrátit nelze. Ten, kdo se chce stát lékařem, na délku svého studia nebere zřetel,“ reaguje Jan Bartoška na dotaz, zda mu nepřijde nespravedlivé, že hotovým lékařem se medik stává po zhruba jedenácti letech...

Tak hodně zdaru, vážení medici!




Velikost písma A A A

Nahoru
Tisk PDF verzeTextová verze

© 2012 Univerzita Karlova
Ochranná známka
Kontakty

REDAKCE
E-mail: forum@cuni.cz
Tel.: 224 491 394
Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1


ISSN 1214-5726     Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.