Cenu prof. Matějčka získala práce o odlišnostech hry otců a matek s dětmi

Cena prof. Zdeňka Matějčka byla v prosinci udělena autorkám tří nejlepších diplomových prací z dětské a vývojové psychologie obhájených v posledním roce na Filozofické fakultě UK. První cenu získala práce Lucie Pleškové s názvem Specifika otcovské a mateřské hry s dítětem do tří let věku. Druhou oceněnou prací byla Šikana u dětí s nadváhou a obezitou. Její autorka Zuzana Novotná kontaktovala klienty dětských léčeben pro obézní děti a zkoumala, jak často se děti setkávají se šikanou, ať už v roli oběti nebo agresora. Třetí místo patří práci Dany Hončíkové s názvem Teorie mysli u dětí předškolního věku.

S oceněním se pojí finanční odměna, celkem bylo letos mezi tři nejlepší práce rozděleno 10 tisíc.

Požádali jsme úspěšné diplomantky o krátký komentář k vlastní práci a dosaženému ocenění. Dnes nám na otázky odpovídá autorka nejlépe hodnocené práce PhDr. Lucie Plešková. Diplomovou práci začala zpracovávat již ve druhém ročníku magisterského studia na katedře psychologie Filozofické fakulty UK. Téma diplomové práce dále rozpracovala v rigorózní práci. 

První otázka směřuje k pocitům, měla jste z udělení ceny radost?

Obrovskou. Je to velmi milé, pokud někdo takovýmto způsobem ocení vaši práci.

Jakou metodu jste při výzkumu specifik mateřské a otcovské hry použila?

Použila jsem metodu pozorování herních interakcí ročních, dvouletých a tříletých dětí s jejich matkami a otci v domácím prostředí se standardizovaným setem hraček. Pro záznam pozorované situace jsem použila video. Získaná data byla analyzována pomocí počítačového programu V.I.P. (Video Interactive Processor), který vytvořil Ing. Tomáš Hrdlička speciálně pro grantový výzkum, v rámci kterého moje DP vznikla.

Mohla byste naznačit, k jakým výsledkům jste dospěla?

Já osobně za nejdůležitější výsledek považuji fakt, že bylo prokázáno, že se hry matek a hry otců s dítětem liší. Každý z rodičů si s dítětem hraje jiným způsobem, s jinými hračkami a rozvíjí jiné schopnosti a znalosti dítěte. I děti si hrají jinak s otcem a jinak s matkou. Troufám si tvrdit, že se jedná o další důkaz, jak důležité je, aby dítě mělo oba rodiče. Každý z nich mu může nabídnout něco jiného. V případě, že otec nebo matka chybí, je dítě zákonitě o něco ochuzeno. Otázkou zůstává, jak velké důsledky to pro další vývoj dítěte má.

Při přebírání cen jste se zmínila, že pracujete v Kojeneckém ústavu v Krči – povíte nám, co je náplní vaší práce?

Předně bych ráda opravila název – náš kojenecký ústav se už delší dobu jmenuje Dětské centrum. Hlavní náplní mojí práce je psychologická diagnostika dětí, pracuji však i s biologickými a adoptivními rodinami, s dobrovolníky i se sestřičkami v DC, kterým poskytuji konzultace a poradenství.

Věra Voňavková

(ilustrační foto z www.makovsky.cz)